Ženy v League of Legends

Team Siren, aneb kde to začalo

Včera se objevilo video představující severoamerický ženský top tým –

Team Sirens

. Jak si asi všichni dokážeme představit, ve většinově mužské komunitě to vyvolalo velký ohlas a mnoho rozporuplných reakcí. A po bedlivém sledování reakcí jsme se rozhodli toto téma rozpracovat a dát i česko-slovenské komunitě předmět k diskuzi.

Nejprve se pojďme podívat na video, které to všechno začalo:

Ve videu padne několik poměrně silných prohlášení, která působí od komických až po nešťastně arogantní, posuďte sami:

„This is bigger than us.“

(Toto nás přesahuje / Toto je větší než my)

„Losing is not an option.“

(Prohra nepřichází v úvahu.)

„We have a chance to make history.“

(Máme šanci se zapsat do historie.)

„I’ll beat you and outsmart you.“

(Porazím a přechytračím tě.)

Na těch prohlášeních by nebylo samo o sobě nic tak dramatického, problém je v tom, že je

Team Siren

pronesl směrem k LCS týmům a světové kompetetivní scéně té nejvyšší úrovně. Jejich argumenty by patrně měly větší váhu, kdyby jejich ranked tým nebyl v Gold tieru po 170 hrách.

Nešťastné zpracování videa a silácká prohlášení vyvolal velký komunitní odpor, který vyústil v otevřenou debatu o postavení žen-hráček v rámci Progamingu a o sexismu jako takovém. Segregace vs Integrace Mnoho ambiciózních žen se už prakticky od počátku progamingu zapojuje do soutěžení bok po boku s jejich mužskými protějšky. A stejně jako v jiných oblastech lidského snažení, které predominantně okupují muži v poměru 90:10%, se zde musejí vypořádávat s předsudky a odporem. To ve výsledku vedlo k poměrně nešťastnému fenoménu vzniku ženských týmů a turnajů.

Proč nešťastnému? Odpověď je poměrně jednoduchá:

Pokud chtějí být ženy-hráčky v kompetetivních sportech brány vážně, musejí se integrovat, ne segregovat.

Řečeno jednodušeji, když budou mít vlastní týmy, ligy a turnaje, nikdo je nebude brát vážně. Naopak by se měli snažit zapojit do dění v rámci skutečné progamingové scény a hrát v týmech a turnajích bok po boku s muži. Jsou hráčky, které toto dokázaly a v rámci daných komunit jim patří obdiv a respekt, nemůže se na ně vztahovat známé rčení: „Jednooký mezi slepými králem.“ Například Seo Ji Soo, známá jako

TossGirl

se v korejii kromě válcování ženských soutěží aktivně účastnila i nejvyšších lig. Podobně se ve World of Warcraft ukázala

Hafu

, která svého času patřila do nejlepšího 3v3 týmu na světě. Nebo

Colalin

, která v sezóně 2 patřila na soupisku vítěze World Championship Finále – Taipei Assasins.

To však není ten případ v mnoha ženských turnajích, kdy prakticky jediný požadavek na kvalifikaci, ale i účast na kolikrát velice prestižních akcích je mít 4 kamarádky. A nezapomenout se přihlásit. Sexismus a dvojí metr Možná největší problém, jenž irituje většinu lidí, kterých se toto téma nějakým způsobem dotýká. Je ona ambivalence mezi postoji mnoha žen. V případě týmu Sirens je to poměrně zřetelně viditelné.

Chtějí být brány jako seriózní progamerky, za které mluví jejich výsledky. Ale v reálu se chovají opačně, využívají svých „ženských zbraní“ k jednoduchému profitování.

V tomto případě bychom mohli citovat vyjádření

Leeny z TSM

:

„Důvod proč si myslím, že dívčí týmy jsou vtip je ten, že se chovají jako proaktivní feministky a prohlašují věci jako – Jsme dívky a jsme stejně dobré jako chlapci! Ale když začnou streamovat, udělají obrat o 180° a jejich přístup je „Jsem pěkná holčička, dejte mi peníze.“ To mě neskutečně vytáčí, dělají tak špatnou reklamu všem ženám v gamingu a dostali sponzoring jenom proto, že mají vagínu. I kdyby byly na úrovni hráčů v LCS tak celý jejich argument o rovnosti letí z okna jenom kvůli tomu jak se chovájí.“

Podobný názor má i bývalý organizátor

IGN turnajů Nick Allen

:

„Tým Siren není nic jiného než chytrý (ale příšerně zpackaný) marketingový tah. Pro všechny dívky, které by chtěli legitimizovat své postavení v esportech bych doporučil udělat to co měli Taipei Assasins. Celou minulou sezónu měli náhradnici Colalin, která se jí stala v konkurenci mnoha top hráčů v jejich regionu a úspěšně zaskakovala v některých zápasech Garena League. Pokud jste opravdu dobré, dostanete se do vrcholových týmů. Segregace nic neřeší, naopak si to jen děláte horší a horší."

Poslední vyjádření k tématu je názor

Yellowpeta

na dotaz aspirující progamerky:

„Jsem přesvědčen, že vše záleží na tom, jakým způsobem se budeš prezentovat ostatním. Zda-li se soustředíš na to, že jsi žena, nebo na to, že jsi hráč. Pokud tvým argumentem bude tvá hra, budeš na sobě pracovat a tvrdě trénovat, nebudeš diskriminována.“

Takže zde máme klasický problém celkové společnosti, ještě znásobený specifickým odvětvím progamingu. Proč by se měly ženy snažit tvrdě trénovat a podávat maximální výkony, když stačí s prominutím vystrčit kozy na webkameru. To je trošku demoralizující, kór ve chvíli, kdy je sledují tisíce diváků, kteří ačkoliv je "hejtují" tak jim vydělávají na životbytí. Za mnohé nechvalně známá LoL gruppie

Pooksie

(šikovní najdou její striptýz video), která měla poměr s hráči Curse, CLG, TSM a Dignitas. Bývalá pornoherečka

Mia Rose

nebo například attention whore nejhoršího ražení

Tara Babcock

. Poměrně velký boom niché oblasti e-sportů a progamingu hlavně v americe má za příčinu, že věci jako hraní her a "nerdi" jsou rázem "sexy" a podobné existence se na tom snaží přiživit.

Jak to vypadá doma?

Při této příležitosti jsme využili možnosti oslovit povolanou domácí hráčku a zeptat se na její pohled na danou situaci – máme zde Gedžitku , streamerku, komentátorku a aktivní hráčku:

 Jaké je podle tebe postavení žen-hráček v rámci cz/sk komunity?

Gedžitka: Ženy, co se naší scény týče, se držej hodně v pozadí, nejsou ani moc ambiciózní a většina skončí hráním normálek s nějakou svojí partou a nikdy nevynikne. Hlavně to procento slečen oproti klukům je 0.0000x.

 Jaký je tvůj osobní pohled na ženské týmy a ligy? Jsi pro dělené soutěže, nebo preferuješ společné?

Gedžitka: Já sama jsem si prošla už klučičími týmy, holčičími i mixy. A vše mé sve pro a proti. Já zatím znám jen jednu evropskou holčičí ligu, která se velkou rychlostí začíná plnit. Známe oragnizace začínají pod svá křídla brát Female týmy, takže rozjet nějaké pořádné holčičí ligy by nebylo na škodu. Jinak já jsem pro oboje. Slečny by měly porovnávat síly jak s chlapci, tak se slečnami. Ale já osobně se po zkušenosti s zahraničním female týmem, zase budu držet full klučičích týmů ;)

 A jaký je tvůj názor na rozdílné přístupy některých dívek k League. Je ti sympatičtější dívka, která se soustředí na profi hraní, nebo spíš hráčky, které baví diváky a živí se streamováním?

Gedžitka: Je několik druhů slečen. Ty co ukazují boobs, opijí se, dělají blbosti a mají z toho peníze, jak se řiká od fapperů. Tak ty mi jsou těžce proti srsti. Potom jsou slečny, které dělají cosplaye, nebo jsou zajímavé, věnují se divákům, umí prostě udělat show, ale v mezích slušnosti, a ještě když k tomu zvládají nějak rozumně hrát, tak super :). Pak máme "progamerky", které věnují čas soloQ a pokud hrají diamond a výš, tak si vydělávají bez šaškáren, jen obdivem, že dokáží být lepší něž 75 procent komunity. Takže já preferuju přátelské holky co umějí hodně dobře hrát.

Další názor nám poskytla Bajju , naše nejúspěšnější progamerka v League of Legends a vicemistrině ČR z roku 2012.

 Jsi jediná hráčka na naší scéně, která zaznamenala větší úspěchy v LoL progamingu. Co tě vedlo k tomu, věnovat se e-sportům?

Zdravím, tak asi bych se mohla první představit. Moje přezdívka je BitterBajju a v LoL hraji pod nickem SaddestSupportEU. Hře se věnuji přibližně od podzimu roku 2010. Již od té doby jsem se snažila spřátelit se supportěním a postupně jsem se učila nové triky. Se začátkem druhé sezóny jsem měla pěkný náskok v ranked systému díky tomu, že jsem mohla hrát svoji roli a protivník byl supportem jen z donucení. Myslím, že to mi nejvíce pomohlo se trochu vyšvihnout. Postupem času jsem začala hrát týmově. Navštívila jsem týmy jako Gunrunners, se kterým jsem měla tu možnost zúčastnit se první offline akce vůbec, a to Lancraft n.1.

 

Asi po půl roce mi byla nabídnuta pozice supporta v týmu Kitty Killers (později Gateway Entertainment) ve složení: Ovdovovac, Gornagal, Kyssko/Uzunari, Slayerzz. Pravidelně jsme se umisťovali na ESL cupech a dokonce jsme si odnesli i první místo z BenQ Lancraft 2012. Tento tým fungoval asi rok, po rozpadu jsem se připojila k týmu Buzici v Muzici (později Eeriness). Díky nim jsem se mohla účastnit Mistrovství ČR v PC hrách a vyhrát 2. místo. Vím, že jsem přímočaře neodpověděla na otázku, ale to bohužel ani nejde. Chci říct, že člověk se musí postupem času zapracovat na sobě a mít i to štěstí. Nemůže si nikdo sednout k počítači a říct: ,,..tak a chci se věnovat E-sportům“.

 Pociťovala jsi někdy, že se na tebe ostatní top hráči dívají jinak, proto, že jsi žena? Nebo tě brali stejně jako ostatní?

Nevím, asi ne. Když se týkalo důležitějších akcí jako např. dříve zmíněný Lancraft, tak protivník mě posuzoval podle hraní a né podle pohlaví. A to je dobře. Co se týkalo týmového hraní, když jsem něco pokazila, tak mi to spoluhráči nechali stejně „vyžrat“ jak komukoliv jinému :). 

 Jaké je podle tebe postavení žen-hráček v rámci cz/sk komunity?

Měla jsem tu možnost potkat spousty LoL-slečen a většina z nich je takový lepší průměr. To je velmi dobře. Některé holky umí tady opravdu pěkně hrát a velice se snaží. Kluci na to zatím nejsou moc zvyklí a každá tahle slečna je pro ně unikát :). Jako další významnou českou hráčku považuji Gedžitku. Přispěla komunitě svým příjemným streamem, a ukázala klukům, že i holky hrají dobře. Co se týká evropské scény tak se nenechte zmást, i do diamantu šplhá víc a víc slečen.

 Jaký je tvůj osobní pohled na ženské týmy a ligy? Jsi pro dělené soutěže, nebo preferuješ společné?

Takový typický příklad jsou na ESL ladies cupy. Dívky zde hrají proti přiměřeným soupeřům a vyhrává nejlepší tým. Na druhou stranu, z mých zkušeností vím, že chlapecký tým by si rád zahrál proti dámskému. A proč ne? Když na to ty holky mají tak můžou hrát kdekoliv. Na LCS stejně asi dlouho žádnou neuvidíme.

 A jaký je tvůj názor na rozdílné přístupy některých dívek k League. Je ti sympatičtější dívka, která se soustředí na profi hraní, nebo spíš hráčky, které baví diváky a živí se streamováním?

Rozhodně jsem pro dívku, která hraji profi a streamuje. Bohudík pro kluky dnes může streamovat každá slečna. Ve většině případech je jim jedno zda ta dívka hraje dobře nebo hůř. No, když se na streamu objeví pěkná tvářička a nějaký ten výstřih :). Já jen věřím a doufám, že se světová i CZ/SK herní skupina rozroste o spoustu slečen. Přeji jim hodně zdaru a úspěchů.

No a závěrem opět otázka, jaký je váš pohled na celou problematiku?