LoL jsem začala hrát ve stejném roce, jako jsem se přidala k Pirátům, říká europoslankyně Gregorová

Markéta Gregorová je členka České pirátské strany a od roku 2019 také reprezentuje Českou republiku v Evropském parlamentu. Ve volném čase ale hraje hry včetně League of Legends, a proto jsme se ji pozvali ke krátkému rozhovoru.

Vítejte a díky za váš čas. Asi nikdo z nás hráčů si nedokáže představit, jak je práce europoslankyně náročná. Kolik času vám zbyde na hraní League of Legends?

Všechno je to o prioritách samozřejmě. Já si myslím, že nějaká duševní hygiena, nepracovat pořád a podobně, je součástí výkonu. Zároveň být poslankyně s sebou nenese jenom hodně práce, ale taky mnoho flexibility. Takže některé dny musí člověk vyjednávat do noci a tam pak není žádný čas na League of Legends. Ale některé dny stihnu udělat všechno, co jsem potřebovala, a vyřešit všechny schůzky dřív a potom čas mám.

Taky, protože to je flexibilní, tak si můžu ten den dělit, že třeba pracuji do šesti, sedmi, pak prokrastinuju do půlnoci, a pak ještě něco dělám do dvou do rána. Takže čas je, když člověk chce.

Co přišlo dřív – politika nebo hraní? Jak se z hráčky stane poslankyně Evropského parlamentu nebo naopak jak se z političky stane hráčka League of Legends?

Podle mě jsem politiku i nějaký gamerství měla v krvi pořád, protože hry jsem jako my všichni mileniálové hrála od malička ještě na cédéčkách v časopisu SCORE a podobně. Nebo jsem sledovala bráchu, jak hraje střílečky, který jsem neustřílela já jako malá holka. Zároveň politika mě začala taky bavit od malička, v tomhle jsem byla trochu divná.

Ale co se týče konkrétně League of Legends, tak mám pocit, že jsem ho začala hrát někdy kolem roku 2012 a zároveň jsem vstupovala do strany v roce 2012. Přiznám se, že jsem ho začala hrát, protože ho hrál můj tehdejší partner a já s ním chtěla trávit čas. Ale potom partner odešel a LoLko mi zůstalo.

Říkáte, že jste hrála i předtím, takže hrajete i nějaké další hry než jen League of Legends?

Jo, ale LoLku jsem asi nejvíc věrná v tom, jak mi vyhovuje. Nicméně záleží i na tom, co hrají přátelé, já jsem ráda, když se s nimi můžu socializovat. Takže teď hraju třeba často Sea of Thieves, taky jsme teď otevřeli Left 4 Dead 2 po dlouhý době, prostě protože se nám Sea of Thieves nenačetlo.

Sama občas hraju Minecraft, také už mám dlouho nainstalovaný Hogwards Legacy a Stray, akorát tam zase přichází ta prioritizace. Tohle jsem ještě nestihla, protože si na to chci udělat hodně času, chci si to pořádně prožít a to nestíhám. Ale otevřít nějakou kooperativku a rychle si tam zastřílet, to stíhám.

Vy jste v jednom svém tweetu psala, že v LoL hrajete jenom ARAMy, platí to?

Hrávala jsem jenom ARAMy a stále je to ta hlavní část LoLka, kterou hraju. Je to časově – často nemám čas věnovat hodinu Riftu, takže 20 minut mi vyhovuje víc. Nicméně to je takový zrádný, protože to nikdy není jen jedna hra.

Každopádně už jsem si teď našla partu lidí, kteří hrají častěji normálky, takže s nima už si najdu čas i na normálku, kterou si dáme místo tří ARAMů. Tam teď primárně testuju support, ale když jsem zkoušela různé linky, které mi budou vyhovovat, tak zvládám i TOP. Ale vždycky říkám: Jestli chcete vyhrát, tak já musím být support.

A jaké šampiony hrajete? Když máte na ARAMu možnost hrát některého šampiona, po kterém sáhnete vždy?

Já mám docela hodně oblíbených. Jak jsem říkala, hraju od roku 2012, už jsem vyzkoušela, no, skoro všechny a sahám po hodně z nich. Samozřejmě záleží na zbytku týmu. Vlastně jsem přesedlala z ADC, který jsem myslela, že mi sedí, a pak jsem zjistila, že ne tolik jako mágové, takže když je tam nějaký Vel’Koz nebo Morgana nebo i třeba kartář – Twisted Fate, tak je určitě vezmu. Často na ně mám taky nějaký skiny, takže to mě hodně podporuje v tom, si je vzít. Ale pak jak teď trénuju ty supporty, tak se neurazím hrát Sonu nebo tak.

Jo a mám docela ráda, když lidi rerollnou nějaký tanky, protože já mám tanky ráda a to i takové ty ne obecně populární, třeba jakmile někdo rerollne Brauma, tak já si ho beru, protože ho prostě mám ráda a nevim proč ho všichni rerollujou. Nebo Amumu, to je taky takový smutný šampion, kterýho nikdo nechce, ale já si ho vždycky beru. Já jsem v tomhle takový obětavý hráč, já tam ráda skočím a nechám se v nějaký moment zabít, ale jsem ten ochranitel toho týmu.

Jo Brauma mám taky rád, ten mě baví.

Tak to jsem ráda, konečně někdo.

Riot na konci minulého roku přidal na ARAM spoustu větších změn – nové křoví, hextech brány, co vás přenesou dřív na linku. Co na tyhle změny říkáte?

Myslim si, že to oživuje tu mapu. Já jsem větší fanda změn u šampionů a samozřejmě nových šampionů. Ale ta mapa, pokud vím, se nezměnila hodně dlouho, alespoň já jsem měla pocit, že na ní koukám tolik let, že to bylo takový docela svěží. Některý ty věci mě i baví, jako třeba to, že tam spadne ta věž a člověk to pak musí různě obíhat nebo to řešit, to je hodně aktivní věc, se kterou někdo musí interagovat. Co se týče těch posunů z linky doprostřed, přiznám se, že to mi přijde trochu liný, ale chápu, že chtěli lidem zrychlit hru, aby to nebylo jen o chození ale fakt o tom souboji. Takže já to vnímám spíš pozitivně.

Vypadá to, že jste jedna z mále, kterým se líbí ta zbořená věž, protože Riot tuhle změnu znovu odstranil.

(Směje se) Já jsem si říkala, jestli jsem idiot a třeba padaj jenom některý. To jsem asi nedávala svůj feedback moc aktivně najevo, že mně se to líbí.

Sledujete esportovou scénu a profesionální hraní League of Legends?

Sleduju občas na twitchi náhodné streamy, ale ne proto, že by mě bavil konkrétní člověk, ale spíš že se chci třeba něco naučit v tý hře. Takhle právě sleduju LoLko. Ale potom na Youtube sleduju youtubery, který hrajou další hry. Jako (ukazuje na své křeslo) tady mám tu známou Pewdiepie židli. Ale nejsem nějaký nadšenec do esportu, že bych vyloženě sledovala to samotný závodění a tak, ale samozřejmě o tom vím a taky jsme teď měli v parlamentu návrh na případnou směrnici k esportu, tak tam jsem to hodně řešila, protože jsem si říkala, že tady v tom domě moc lidí neví, o čem se baví.

To jsem se právě chtěl zeptat, co se v současnosti řeší na půdě Evropského parlamentu konkrétně u her. Zmínila jste esportovou směrnici, přiblížíte mi to?

Takhle, my nemáme jako Evropský parlament legislativní iniciativu, takže nemůžeme navrhovat zákony, ale můžeme říct: Podívej komise, my bychom hrozně moc chtěli, aby ses věnovala tomuto tématu a navrhla v tom nějaký zákon, a takhle bychom si představovali, jak by to asi vypadalo. A to je to, co se stalo teď minulý měsíc, kdy byla dokončena zpráva našeho vlastního návrhu, který tedy, když to řeknu ošklivě, nic neznamená v praxi, ale je to nějaká naše výzva komisi. Zároveň teda ještě dodám, že komise už loni dělala nějaké otevřené výzvy a workshopy, kde zjišťovala názory komunity, takže teoreticky komise něco chystá, takže od nás je to takový impuls, jakým směrem bychom tu komisi chtěli posunout.

No ta samotná zpráva, ta se právě chce víc věnovat dvěma částem – jedna věc je podpora esportu jako odvětví, aby to mohlo začít dělat víc lidí, aby v tom byly zajímavý odměny a abychom byli třeba konkurenceschopní, protože asi nikoho v hráčský komunitě nepřekvapí, že Evropa není lídrem úplně, že to drtí především Asie. A tím pádem Evropu vždycky zajímá mít vlastní evropský šampiony. Takže tahle podpora.

A pak druhá část, kde mně právě trochu vadilo, jak se to pojalo, ale uvidíme v budoucnu, a to jsou videohry a třeba řešení plateb, looting a podobně. Protože tam jsou dvě části, jedna věc jsme my, co si koupíme skiny a víme, co děláme, a je to v pohodě. Druhá věc jsou děti, třeba šestiletý nebo sedmiletý, který si mačkaj nějaký svoje jednoduchý hry na svym tabletu, rodiče je tím zabaví a třikrát za minutu jim tam vyzkočí “Dokup si tady možnost ještě 10 vteřin hrát v tomhle módu” nebo něco takového. A pro ty rodiče je vlastně hrozně velký problém tomuhle zabránit.

Ale zároveň ten návrh podle mě nejde úplně dobrým směrem, protože by vlastně chtěl ten looting zakázat, což si myslim, že se dají dělat i jiný věci, než rovnou zákazy. No ale jak říkám, tohle byla jen nějaká prvotní rezoluce a ještě je hodně času nějaké věci zvrátit a přediskutovat.

A ještě dodám k těm esportům, co se mi líbilo, že by se zaváděly speciální víza pro lidi v esportu, protože ti musí samozřejmě hodně cestovat, a tak by se tím usnadnilo tohle cestování, že by měli nejenom v rámci Evropy jedodnušší pohyb, ale spojilo by se to i s dalšími zeměmi. A pak také, a to už je “wishful thinking”, speciální charterové lety pro esportové eventy, že by tam mohli jet jak ti soutěžící, tak samozřejmě fanoušci.

Velké téma je nyní šikana žen v online prostředí a hrách. Máte s tím také nějakou zkušenost?

Rozhodně. Zrovna v tom LoLku to není moc genderově rozdělené. Tam člověk narazí na nadávající polské dítě, ať už je jakékoli pohlaví, a hlavně pokud nemá nějaké návodné jméno, tak není ani poznatelné, jaký má gender. Ale ve chvíli, kdy jste v nějaké online hře slyšet a nebo se někdo dozví jaký máte gender, tak je najednou pak ta interakce úplně jiná.

Já se přiznám, že hry tadytoho typu, kdy k těmhle interakcím může docházet a kde má třeba člověk voice chat, tak ani nehraju, protože to úplně nemám zapotřebí. Už jsem dospělej člověk, je mi 30 a aby mi nějaký patnáctiletý incelové říkali nějaký nesmysly, na to nemám čas a není to ani moje energetická priorita.

Ale vnímám to jako problém, nicméně já jsem v tomhle možná trošku víc liberální než progresivní, než si lidi obecně myslí o Pirátech. Myslim si pořád, že v rámci online komunit jako takových bude vždycky nějaká toxicita a je právě na těch komunitách, aby si ji pohlídaly. Ale to je právě o tom to téma zvedat. Hodně lidí to štve, protože si myslí, že to pak povede k nějakým regulacím. Ale ne, to téma se zvedá proto, aby lidi věděli, že se to děje, že to někomu vadí a když pak třeba uvidí kyberšikanu, tak aby se toho člověka zastali, protože by je do té doby to třeba nenapadlo, že je to problém.

V době, když ještě nebyly sociální sítě a my mileniálové jsme byli ti anonymní na internetu, tak v něčem byl ten svět samoregulační, že idioti byli vytlačovaní na okraj té internetové komunity a nebyl jim dáván tak velký prostor. Teď nám korporace regulují internetový prostor, protože chtějí, abychom u nich utráceli co nejvíc peněz nebo tam strávili co nejvíc času, aby nám mohli nacpat reklamy, a tím nás uzavírají do určitejch bublin, kde probíhá kyberšikana, takže já jsem velkej zastánce rozbíjení tadytěch korporátních modelů, ale ne z nějaký cenzury internetu jako takovýho. Já hodně odlišuju internet a třeba sociální sítě nebo tady ty korporátní modely.

Zdroj fotografií – instagram Markéty Gregorové