Povídky by tribican 8.

Princezna stála u okna. Na zdech visely obrazy s výjevy z různých dob jejích předků. Bylo zde vymalované bíle s lehkým nádechem modré. Ona sama to tu milovala. Byl to její domov, tedy alespoň prozatím. Její opravdový domov, královský palác ve městě Freljordu, byl daleko odsud. Její otec, původní král Freljordu, se pohádal se svou matkou a každý obsadil půlku území Freljordu. Když nejstarší dcera Lissandra byla tak stará, aby viděla, jak a co se opravdu má, s nenávistí k mladší sestře Ashe a oběma svým rodičům získala jednu třetinu území Freljordu, přičemž se museli její otec i matka část své země vzdát. Oba to udělali z lásky, kterou k dceři chovali. Ashe bylo obou rodičů líto a oba je měla ráda. Dokonce se je pokoušela usmířit a jednou se jí to povedlo. Když měla teprve deset let, narodila se jí mladší sestra, Sejuani. Brzy poté Ashina matka zemřela a ona i její otec byli velice zarmoucení. Proto se Lissandře, toužící po moci, podařilo ukrást korunovační klenoty. Ashin otec se proto se svojí prostřední dcerou začal velmi hádat a i když se ona snažila najít nějaký kompromis, král si nedal říct. Lissandra proto ve městě Freljordu často slýchávala o otcových a sestřiných neshodách. Sejuani nejprve v hádkách bránila sestru, později však svou volbu přehodnotila a podpořila otce. Zhrzená Ashe proto musela znovu z města Firri odejít na bývalé území své matky. Po smrti otce získala jeho část princezna Sejuani. A proroctví se splnilo. Tři sestry, které kdysi vládly Freljordu neuvěřitelnou mocí, se rozpojily a jejich zemi obsadil král Demacie. Nejdříve to pro ně bylo strašné, ale časem se král uklidnil a nechal je v pořádku žít. A teď jsou tu tři sestry znovu. Jmenují se sice jinak, ale jsou to dávnými potomky právě těchto tří sester. Ashe si moc dobře z matčina vyprávění pamatovala, jak to tenkrát dopadlo. Prostřední sestra Avarosa vyhrála, pokud se to tak dá říct. Nemohla se totiž vrátit na trůn kvůli Demacii. A její sestry byly mrtvé. Byla sama.Ashe se při pohledu na svou zemi rozplakala. Proč? Proč musí bojovat? Chce prostě žít v nádherném městě Freljordu spolu se svými sestrami Lissandrou, Ledovou Derviší a Sejuani, Zimním Drápem. Ale tak to bohužel nejde. I když se znovunalezená právoplatná dědička trůnu Mauvole pokoušela zemi vládnout, stále to byla princezna. Už nikdy to nebude samostatné království. Nikdy.„Princezno? Vím, že právě odpočíváte, ale-"„O co jde?" zeptala se unaveně.„Do hradu se dostal nějaký vrah vyslaný vaší sestrou Lissandrou, aby vás zabil. Naštěstí jsme ho jednoduše zneškodnili." Sluha se odmlčel.„A ještě něco? Nenapsala mi třeba Sejuani nebo Mauvole nějaký dopis?" Sluha se na ni podíval, jako by byla blázen.„Ne, princezno. Ani jedna vládkyně vám žádné oznámení neposlala." Ashe si povzdechla.„Dobře. Můžeš jít." Sluha odešel a nechal princeznu o samotě. Jakmile se zavřely dveře, otočila se a rozhlédla se po pokoji. Potom se otočila zpět k oknu a rozhodla se. Takhle už to dál nejde. Už nemůže dál snášet tu nevraživost mezi ní a jejími sestrami. A Mauvolino ignorování také není přijatelné. Ne, dnes pojede přímo do Rakelstaku a promluví si s Mauvole. Nechala nachystat kočár, připravila se a nechala jednoho z jejích diplomatů hlídat palác a město. „Kdyby se něco stalo, snaž se to zdržet dokud se nevrátím. Jinak udělej, co považuješ za nejlepší." Diplomat přikývl, Ashe nasedla do kočáru a odjela.Cítila se podivně. Už několik týdnů nevyjela ze svého města, natož aby jela do Rakelstaku. To nepřipadalo v úvahu, i když to vlastně vůbec nebylo daleko. Brzy proto poznala lehké změny v okolí. Teplejší počasí, méně ledu a sněhu a žádná mlha. Ano, tak to měla Mauvole ráda. Rakelstake byl hned u hranic jejich území, takže brzy dojeli až k hradbám.„Moment, kdo jste a kam jedete?" Ashe opatrně a s lukem na zádech vylezla z vozu. Strážný zatajil dech.„Jsem princezna Ashe z Dotery, prostřední princezna Freljordu. Obývám severovýchodní část Freljordu a přijela jsem si promluvit s Mauvolí, vládkyní Freljordu." Strážný zbledl a ustoupil.„Dobře," vykoktal, „pokračujte do města. Princezna vás jistě ráda uvidí."Ashe nebyla v Rakelstaku od Mauvoliny korunovace. A i tehdy si město dostatečně neprohlédla. Bylo to nádherné město plné světla a tepla. Ashe si musela sundat bundu i tlusté kalhoty. Už jí nebylo takové horko jako před chvílí a cítila se mnohem líp. Viděla i obří palác, mnohem větší než v Doteře, jejím městě. Byl to vlastně obrovský zámek, který byl rozdělený na tři části. Hlavní, ta byla uprostřed a právě tam se v korunovačním sále konal před několika měsíci obřad. Pak vlevo byla odpočinková část, kde byly nádherné pokoje s balkóny, nejspíš pro hosty. A vpravo byly prostory pro služebnictvo a kuchyně. Poznala to podle četnosti obyčejných oken. I přes obyčejnost byl celý zámek nádherný a Ashe nad ním žasla a ani si nevšimla, že už jsou u hlavního vchodu do něj. Bez zastávky ním projeli a pak se kočár zastavil. Ashe i její doprovod vystoupili. Šla v čele svojí skupiny a beze strachu prošla všemi dveřmi až do hlavního sálu, na jehož konci seděla na trůně žena s korunou na hlavě. „Princezno Mauvole, přichází princezna Ashe z Dotery." Zazněly fanfáry a Ashe došla až k trůnu. V tu chvíli vše utichlo. Ashe se uklonila.„Mauvole, velice ráda tě opět vidím. Jsem šťastná, že jsi v pořádku a zdravá." Mauvole zachovala svou kamennou tvář.„Důvod tvé návštěvy?" vyštěkla. Ashe, Ashe, pomyslela si princezna, co to zase děláš? Potom znovu promluvila.„Jde o Freljord. Potřebovala bych si s tebou promluvit... o samotě." Mauvole se zamyslela, ale nakonec přikývla.„Dobře. Pojď za mnou." Zvedla se a odkráčela do postranní místnosti. Všechny oči v sále si nedůvěřivě prohlíželi Ashe. Ona se vydala za Mauvolí. Když se za nimi zabouchly dveře, Mauvole se na Ashe otočila. „O co jde? Přijela jsi mě špehovat? Nebo potřebuješ zlato?" Ashe to ale nepřekvapilo. Všechny princezny, dokonce i Mauvole, mezi sebou chovali, jak už říkala, vzájemnou nevraživost. Ashe zavrtěla hlavou.„Ne. Ale řekla jsem si, že takhle už to dál nejde. Musíme zase Freljord sjednotit. Musíš mi pomoct přesvědčit Sejuani a Lissandru, že jim nechci ublížit, ale pomoct. Prosím. Když to neuděláš pro dobro Freljordu, udělej to alespoň pro sebe!" Mauvole ale zděšeně vrtěla hlavou.„Ne! Nech mě být! Chceš získat trůn jenom pro sebe a pak zabít ostatní princezny. Lissandra měla pravdu, že se mě pokusíš přesvědčit. Okamžitě musím vyrazit za ní do Freljordu!"„Ne! To nedělej, ona tě chce zabít!" Ashe to došlo. Ach bože, Lissandra se chce zmocnit se trůnu. To jí přece nemůže vyjít! Ale vyjde. Lid jí uvěří a pokud by Ashe chtěla něco dělat, řeknou jí, že je to dědičné právo. Ashe se vzpamatovala a rozhlédla se kolem. Mauvole už nikde nebyla, zato její vojáci byli všude kolem. Ashe však byla velmi zdatná v boji a tak se během chvilky dostala na druhou stranu místnosti. Mauvole ovšem nikde nebyla. Právě se chtěla rozběhnout doprava, když uslyšela výkřik bolesti. Podívala se doleva a viděla nějakou osobu v hábitu, jak zabodává do Mauvole nůž. Ta osoba se zašklebila a zmizela. Ashe by se nikdy nedozvěděla kdo to byl, kdyby nepoznala nezaměnitelné blonďaté vlasy svojí sestry Lissandry, které z hábitu trčely. Ashe už to nevydržela. Celá ubrečená vyběhla z paláce a pomocí kouzel se dostala přímo k jižní bráně Rakelstaku a vyběhla do lesů. Pořád běžela, dokud mohla. Pak si uvědomila, že je uprostřed lesa, který nezná. Když se otočila a chtěla se vrátit zpátky, cestu jí zastoupila postava v rouchu.„Přece se nechceš vrátit zpátky? Víš přece, že tě obviní z vraždy Mauvole a tvá sestra Lissandra vyhraje. Pak už nebude mít žádné zábrany odstranit Sejuani a Freljord bude její. To chceš?" Ashe se lekla ale odpověděla.„Ne, ale co mám dělat? Copak mám na výběr?" Zakladatel se zašklebil. „Ano, to máš. Pokud se přidáš k mojí Lize, nebudou nikoho vinit z vraždy Mauvole a tvé sestry si uvědomí to, co chápeš ty už dávno. A to je to, že by měl být Freljord zase sjednocený. A v tom ti můžu pomoct. Můžu to zařídit."„Ty?" zírala na něho nechápavě Ashe.„A co za to chceš?"„Jenom takovou drobnost. Přidáš se do mé Ligy Legend a budeš za mě bojovat." Ashe přemýšlela, hrdost v ní zápasila s láskou k Freljordu. Nakonec vyhrálo to druhé.„Dobře. Přijímám tvou nabídku," prohlásila, aniž by postřehnula, jak se cizincovi na vteřinu na holé hlavě objevily blonďaté vlasy a zase zmizely.„Výborně. Tvá síla se mi v boji bude hodit." Ashe se rozzářily oči a její luk ji na zádech popálil. Cítila, jak jí spaluje kůži. Cítila...Když se probudila v zasněžené krajině, muž, který stál nad ní, hleděl někam vlevo. Pak se jí v uších rozezněl čistý hlas ledu.„Konečně jsi tu Ashe, Ledový Střelče."