League of Legends pomohla hráči překonat závislost na drogách
Mladý hráč sdílel na Redditu svůj příběh o tom, jak mu League of Legends doslova zachránilo život. Díky touze po zlepšení ve hře se dokázal zbavit drogové závislosti a dostat až na vrchol žebříčku.
Příběhů o tom, jak videohry pomáhají lidem přežít těžké časy, není málo. Tenhle je ale jiný. Autorem je anonymní uživatel z Redditu, který se pod přezdívkou LeagueSchmeague podělil o to, jak mu League of Legends pomohla dostat se z temného období drogové závislosti a nastartovat nový život.
Je mu 26 a od svých čtyřiadvaceti let bojoval se závislostí, která postupně rozložila jeho osobní i pracovní život. Přišel o vztah, o práci, o smysl. Jedinou jistotou byli rodiče, kteří ho navzdory všemu podrželi. V té době se ke hře League of Legends vracel spíš z nostalgie – jako teenager ji hrával jen občas, bez ambicí. Jenže pak přišel impuls. Dát si cíl: dostat se do Diamondu.
Základní kámen nového režimu. Cílený trénink, studium návodů, nekonečné hodiny soloq. A najednou se droga stala překážkou. „Když jsem byl pod vlivem drog, hrál jsem mizerně,“ přiznává. „A když jsem nehrál, měl jsem pocit, že ten den jsem promarnil.“ Postupně přestal brát úplně – nejen tvrdé látky, ale i alkohol a cigarety. Před dvěma týdny se dostal do Challengeru. Čistý je čtyři měsíce.
Jeho příběh se na Redditu rychle rozšířil. Lidé v komentářích ho chválí za odhodlání, gratulují k dosažení vrcholu žebříčku a povzbuzují ho v další cestě – tentokrát už mimo Summoner’s Rift. Nechybí ani humor, narážky na toxickou komunitu, ale i trefné postřehy o tom, jak může herní mindset pomoci i v reálném světě.
Bývalý mistr světa, Toyz, byl zatčen pro podezření z prodeje drog
Bývalý midař Taipei Assassins a mistr světa druhé sezóny zatčen policií
„Lidi, co závodně hrají, mají pochopení pro proces zlepšování,“ píše jeden z komentujících. „Když to dokážeš aplikovat na hledání práce nebo pracovní výkon, můžeš vyniknout i tam.“ Jiní zase navrhují, aby začal streamovat nebo nabízet coaching. Sám autor ale tvrdí, že nejde o talent, ale o tvrdou práci. A že právě tahle disciplína a chuť překonávat výzvy mu připomněla, že má na víc.
Příběh LeagueSchmeague není o tom, že videohry jsou lék. Ale je to ukázka toho, že i závislost na hraní může být – v tom lepším případě – náhražkou, která člověku dá čas a prostor, aby znovu našel stabilitu. Dnes už netráví dny jen grindením, ale začíná zvažovat návrat do práce. „Nejsem úplný zoufalec, mám nějaké dovednosti i praxi,“ říká. Možná se tak brzy z příběhu anonymního hráče stane příběh člověka, který našel nový směr nejen díky hře, ale především díky sobě.
Závěr:
Hraní League of Legends není lékem na všechno – ale někdy může být záchytným bodem. Záchranný kruh, který udrží člověka nad vodou, dokud nenajde pevnou půdu pod nohama. A to už není „jen hra“. To je šance.
