Kapitola desátá: Otřesy

Starosta nervózně přecházel po pracovně.

,,V tuhle chvíli probíhají všechny možné záchranné akce, které může Kalamanda podniknout. S pomocí vašich sil doufám, že se nám podaří odstranit zával do dvou týdnů, snad i dříve. Velmi lituji životů vašich horn íků , princi , ale jsem přesvedčen, že jich mnoho ještě zachráníme. Důlní specialisté spolu se zástupci Ligy vyšetřují příčiny zemětřesení, nicméně se zdá, že je zřejmě dílem náhody, že se jednalo o demacijskou oblast." Jarvan úsečně přikývl, ale z jeho výrazu se nedalo vyčíst, zda starostova slova přijímá.

,,Rád bych nabídl také noxijské specialisty . Zatím jsme se do odklízení škod nezapojili, protože s ohledem na dlouhodobě poněkud

vztahy mezi našimi zeměmi jsem se chtěl nejdřív dohodnout s princem," ozval se skřípavý hlas generála Swaina. Jarvan se k němu rychle otočil.

,,Děkuji, generále," procedil mezi zuby, ,,ale myslím, že Demacie si dokáže poradit sama – a s pomocí jiných. Noxus si může svoje muže šetřit na pro vás důležitější operace." Všichni přítomní se na prince překvapeně podívali. Ano, mezi Noxem a Demacií opravdu panovalo dlouhodobé napětí, nezřídka blízké otevřenému konfliktu, ale odmítnout pomoc pro vlastní civilisty? Ve chvíli, kdy se celý Valoran spojil, aby zachránil životy demacijských dělníků? To bylo gesto až příliš arogantní a odmítavé.

,,Vaše výsosti, další pomocné síly bychom určitě dokázali efektivně využít k rychlejší záchraně vašich lidí," poznamenal plaše starosta.

,,V tom případě mohu postrádat více svých lidí, Ridley," odsekl Jarvan.

Ve Swainově nehezkém obličeji se mihl náznak překvapení, nakonec se ale jen zamračil a odešel.

Když jsme dorazili ke vstupům do demacijských těžebních štol, ujal se nás jeden z mužů v umazaném modrém stejnokroji. Unaveně Jarvanovi zasalutoval.

,,Vaše výsosti, pokračujeme docela rychle – především díky pomoci z Piltoveru. Zatím jsme nalezli několik mrtvých přímo pod závalem." Princ přikývl a mávnutím ruky poslal muže zpět do práce. Pokračovali jsme dál mezi odhozenými balvany a troskami. Kus stranou vpravo ležela na hromadě zaprášená, zkrvavená těla. Tady už byl prach ve vzduchu všudypřítomný a štípal v očích a v krku. Kus od nás s rachotem dopadl velký kámen; Vi si odfoukla pramen vlasů ze zpoceného čela a naznačila úklonu hlavou směrem k princi.

,,Vážíme se vaší pomoci, Vi." Žena si povzdechla a pozvedla ruce ve velkých rukavicích. Uznávám, že těmi bych pěstí dostat nechtěla...

,,Alespoň se tu nenudíme," usmála se hrdě. Jarvan jí úsměv oplatil:

,,Předpokládám, že přesně víš, co dělat, že? Není to poprvé." Začala se smát. Rozčilovalo mě to.

,,Co si o tom myslíš? Zvládneme do týdne úplně odklidit ten zával s lidmi, kteří tu jsou?" Vi se zamyslela a pak pokrčila rameny.

,,Těžko říct.

nemám problém si tady zaposilovat celé dny a noci s minimem odpočinku a pár dalších také ne, ale ostatní budou potřebovat vystřídat. Je to tvrdá práce a hrajeme o čas. Čerstvé síly by rozhodně pomohly." Jarvan se zamračil. Věděla jsem, že demacijských jednotek už moc není. Nemáme rezervy. Pomoc od početné noxijské družiny by byla opravdu vítaná... Vi nečekala na odpověď a vrátila se k odklízení balvanů. Její síla byla skutečně

nebylo na ní nic ženského ani přitažlivého, ale v práci zastala tři demacijské vojáky. Jarvan se už otáčel k odchodu, když k nám přišel Garen. Měl na sobě jenom plátěnou košili s vyhrnutými rukávy. Uznale jsem přelétla pohledem po jeho svalech. Ne nadarmo byl ideál em všech demacijských mužů i žen...

,,Tohle jsou galeje," povzdechl si unaveně a otřel si z čela pot; po jeho dlani tam zůstala blátivá šmouha.

,,Zvládneme to," odsekl Jarvan nečekaně tvrdě. Garen nechápavě pozvedl obočí.

,,Swain nabídl noxijské muže. Odmítl jsem to."

,,Prosím? Proč?! Hrajeme o čas, vlastní lidi tu honím do padnutí, pomáhají nám lidé z Piltoveru i z Kalamandy, dokonce i pár chlapů ze Zaunu a nestačí to. A tys odmítl pomoc od Swaina? Já chápu, že -"

,,Chápeš? Jestli to chápeš, tak vymyslíš, jak si poradit bez nich!" zvýšil princ hlas.

,,Jistě si uvědomuješ, že tady nejde o politiku, ale o životy těch lidí tam dole?" odpovědel Garen stejným tónem. Byl jediným člověkem v Demacii krom krále, který si mohl dovolit mluvit s princem takhle.

,,Nejsem to já, kdo je ohrozil! Proč bych měl přijímat pomocnou ruku nabízenou Noxem, když Noxus sám to neštěstí zavinil? Proč bych jim měl dovolit vypadat velkoryse, když je můžu potopit?" To už Jarvan křičel. Garen chvíli vypadal, že se na něj vrhne, ale pak se vztekle otočil a svižným krokem vyrazil zpět k práci.

O dva dny později dorazily do demacijského tábora posily. Jeden jízdní oddíl, menší družina pod

Quinn a zpráva, že na ceste je i pěší oddíl. Věděla jsem, že po noční bitce pod dohledem Garena a Katariny poslal Jarvan pro posily, ale tohle mi připadalo skoro přehnané. Stála jsem za princovým ramenem a poslouchala Quinn hlášení o počtu lidí. O svojí družině mluvila jako o speciální jednotce. Přemýšlela jsem, jestli také patří k Jarvanově DSB. Pochybovala jsem o tom. Co jsem zatím věděla, členy byly především významné a urozené osobnosti Demacie a vesničanka, byť dobrá střelkyně, by se do vybrané společnosti dostat neměla. Příjezd posil Jarvanovi trochu zvedl naládu. Když Quinn odešla, poslal pro víno a pozval mě ke stolu. Posadila jsem se a čekala na další rozkazy; za těch pár týdnů ve službě jsem si na to zvykla. Zhluboka se napil vína a zamyšleně hleděl někam do ztracena. Pak znovu zvedl pohár a pozvedl ho mým směrem.

,,Na vaší krásu, madam, když už není na co jiného poslední dobou pít," usmál se na mě. Ochutnala jsem víno – bylo silnější, než je na Jarvanově dvoře zvykem. Princ si nalil další plný pohár. Pak si unaveně přejel dlaní přes obličej a obrátil pozornost ke mně.

,,Řekněte mi, Fioro, co byste dělala na mém místě? Kdybyste věděla, že vám něko hází klacky pod nohy, skrytě na vás útočí, ale nemáte dostatečně pádný důkaz? Co byste dělala, kdybyste byla zodpovědná za celý stát i za posledního jednotlivce?" Mlčela jsem. Neznala jsem odpovědi a nevěděla, co chce princ slyšet. Uvědomovala jsem si jeho pohled na svojí tváři, krku, prsou. Pak zavřel oči.

,,Co byste dělala, kdybyste v noci nemohla spát, protože byste přemýšlela nad tím, zda to, co děláte, je to nejlepší pro Demacii. Jestli oběti, které vědomě přinášíte, stojí za to. Jestli životy vašich lidí nebyly ztracené zbytečně... " pokračoval šeptem.

,,Stojí při Vás celá Demacie, Vaše výsosti," opáčila jsem opatrně a u pila vína. Tahle noc bude asi nejdelší a nejnáročnější v mém dosavadním životě. ,,Nikdo Vám nebude vyčítat Vaše rozhodnutí." Hořce se zasmál.

,,Opravdu? I vy jste tady teď jen kvůli svým ambicím a ne kvůli mně, Fioro. Nemusíte mě planě utěšovat," zavrtěl hlavou. Dopil svůj pohár a nalil si další.

,,Mám kolem sebe lidi, na které se mohu bezmezně spolehnout, podřízené, vojáky. Ale málo přátel. Garena, to ano. Malou Lux. A to je všechno, má rozkošná slečno Laurentová. Pak mám už jen velkou spoustu nepřátel, kteří čekají na jakoukoliv moji chybu. A jak jste mohla dnes vidět, ani přátel é za mnou nestojí bezvýhradně," zamračil se při vzpomínce na Garenovy výtky. Natáhl ruku, chytil mě za bradu a natočil si můj obličej k sobě.

,,Proč myslíte, že jsem vám nabídl místo ve své stráži, Fioro?" Zlost i beznadě j z jeho hlasu vymizely a zůstal unavený princ, stále nejkrásnější a nejpřitažlivější muž na Valoranu.

,,Jsem nejlepší, Vaše výsosti," odpověděla jsem upřímně a neubránila se sebevědomému úsměvu; taky se usmál.

,,Jste. A taky nejkrásnější a nejnedostupnější žena, jakou v Demacii mám. Budete moje anebo ničí – a to bych řekl spíš. I tak chci zkusit, abyste byla moje." Šokoval mě svou upřímností a

. Vzpomněla jsem si na ten krátký polibek nad mrtvým noxijským zvědem i na překvapivě vzteklou reakci na moji bitku s Vi.

,,Buďte moje alespoň dnes v noci. Stejně nemůžu spát." Díval se mi přímo do očí. Jarvan IV. je nástupce trůnu a po králi druhý nejmocnější muž v Demacii, jeden z nejvlivnějších lidí na Valoranu vůbec. Takoví lidé neprosí. A neptají se.

Záchranní pracovníci odklidili zával až během týdne. Pak se konečně podařilo vyprostit všechny přeživší uvězněné dělníky; byli unavení, pomlácení, vyhladovělí, ale bez větších zranění. Venku se jich h ned ujali léčitelé. Protože Garen bez odpočinku pracoval na odklízení trosek, byla jsem stále ve službě jako osobní Jarvanova stráž. Spolu s ním jsem proto následovala Ezreala s baterkou do pobořených chodeb. Princ hledal důkazy. Necítila jsem se ve špinavých vlhkých chodbách příjemně a proto jsem byla ráda, když jsme po několika dlouhých desítkách minut vystoupili opět na povrch. S prázdnýma rukama. Jarvan na sobě nedal znát zklamání a zamířil k místu, kam nanosili mrtvá těla; s pohřbem se čekalo ještě na mrtvé uvnitř dolů. Jarvan prohlížel tváře (nebo to co z nich zbylo), kusy těl, cáry oblečení. Nakrčila jsem nos a snažila se příliš nedýchat. Bylo naštěstí poměrně chladno, ale i tak se kolem mrtvol šířil hrozný zápach.

,,Tohle není běžné oblečení našich dělníků," poznamenal po chvíli princ a zvedl kus paže. Garen, který se k nám připojil cestou od dolů, se sklonil nad jeho objevem.

,,Ale ani to není důkaz, můj princi," poznamenal, ale v jeho unaveném hlase jsem zaslechla jasnou stopu zájmu.

,,Kde je ruka, musí být i tělo..." opáčil princ.

,,...a kde je rukáv, musí být i zbytek košile," dokončil Garen, vyměnil si s Jarvanem rychlý pohled a odevzdaně se začal prohrabávat mrtvými. Držela jsem se od té špinavé práce dál.

O dvě hodiny později přivedli k rozkopanému hrobu starostu se zástupci Noxu, Piltoveru, Zaunu a Ligy. Jarvan stál u kusu těla v kdysi černé haleně.

,,Myslím, že mohu prohlásit, že se nejednalo o zemětřesení, nešťastnou náhodu. Původcem toho

je Noxus," ušklíbl se vítězoslavně na Ridleyho. Starosta nešťastně vytřeštil oči.

,,A máte pro to nějaké důkazy, princi?" hlesl stísněně.

,,Co můžeš říct o tomhle?" obrátil se Jarvan na Ezreala a ukázal na předmět v jeho ruce. Mladý blondýn zopakoval to, co přednesl předevčírem nám. Zatímco mluvil, staorsta bledl a Swain se víc a víc mračil. Katarina se tvářila nezúčastněně a Garen svypadal, že je rád, že na sobě má jenom rozepnutou a vyhrnutou košili a může tak Katarině ukazovat svoje svaly. Vi s Caitlyn se zdály upřímně zaujaté.

,,Tohle není důkaz, princi. Každý na Valoranu ví, že Ezreal je v Demacii váženým hostem. Jistěže bude tvrdit, co se vám hodí!" vykřikl nesouhlasně noxijský generál a obrátil se na starostu.

,,Moje tvrzení je pouze výsledkem vědecké expertízy, nic víc," ohradil se Ezreal nespokojeně.

,,Navíc to není můj jediný důkaz. Mezi našimi mrtvými byl i jeden váš, generále. Tohle už nepotřebuje vědce," prohlásil Jarvan s uspokojením a ukázal na mrtvolu na zemi. Swain se sehnul a prohlédl si zblízka tmavou halenu s rudým znakem na prsou.

,,To je absurdní!" zaprskal, ,,Nemůžete si o nás myslet, že jsme takoví pitomci. Kdybych chtěl infiltrovat mezi vaše lidi svého atentátníka, nepošlu ho tam v noxijském stejnokroji! S tímhle nemá Noxus nic společného!"

,,Takže mi chcete tvrdit, generále, že někdo

noxijskou uniformu a pak se v ní šel odpálit do demacijských dolů?!" Ironie v Jarvanově hlase byla víc než zřetelná. Swain se nadechl, aby odpověděl; Jarvanovi sklouzla ruka k dýce u pasu, Katarina měla ty svoje v mžiku v dlaních. Sevřela jsem jílec kordu a čekala.

,,Pánové, prosím!" vykřikl zoufale Ridley. ,,Na území Kalamandy se nebude bojovat! Prosím, vraťte se do svých táborů a sejděme se dnes večer na radnici, abychom rozřešili tuhle záhadu." Ani Swain, ani Jarvan na jeho výzvu nereagovali.

,,Starosta má pravdu. Prosím," ozval se hluboký, velitelský hlas muže, který v Kalamandě vedl zástupce Ligy. Pomalu, aniž by spustil oči ze svého soupeře, Jarvan sundal ruku z jílce meče, obrátil se ke mně a Garenovi a kývnutím hlavy rozkázal návrat do tábora.