Bhaalspawn - o mně | Tryhard.cz

Zdravím, ti kteří z vás mne neznají, jsem Bhaalspawn, League of Legends hraji aktivně něco málo přes půl roku a hraji za tým Buzici v Muzici (top)...

Reklama

Svůj online život jsem začínal na hře Conquer 2.0 - klasická MMORPG fantasy, kde jsem poznal, že lidi jsou vlastně svině, ale občas se najdou i tací, kteří si E-přátelství váží a nedají na něj dopustit. Tady se u toho nemá moc cenu rozepisovat, jelikož to bylo víceméně farmení různých věcí a kecání mezitím s lidma.

Má první (velká) zkušenost s MOBA hrou byl Avalon Heroes (dále jen AH). Pro valnou většinu z vás neznámá hra. Není se čemu divit, jedná se o Korejskou MOBA, kde je hlavní prvek micro. Po prvních hrách mě AH strašně chytlo. Ponížit nepřátelé, kde máte všichni stejné podmínky, nezáleželo na tom, kdo kolik do hry vložil peněz bylo něco, o čem jsem snil hodně dlouho.

Asi po roce hraní AH, kdy většina českých hráčů skončila/přešla za "lepším" jsem se rozhodl najít si mezinárodní tým. Chvíli trvalo než jsme dali dohromady partu lidí, kteří mají stejný přístup ke hře, ale nakonec se zadařilo. Hráli jsme každý den několik scrimů proti lepším a lepším týmům. Náš vrchol byl, když AH komunita pomalu umírala a tak zůstalo jen pár vážně dobrých týmů a jeden korejský (FinalNWO - SK tým). Naše statistky vůči těmhle týmům byly kladné krom SK týmu, se kterým jsme hráli pouze dvakrát. V obou případech jsme vyhráli a dali jsme se brát jako nejlepší tým na EU scéně.

Nedlouho na to se alaplaya.net (evropský hostitel AH) rozhodl, že udělají z mé oblíbené hry dojnou krávu a tak začali co nejvíc znepříjemňovat hru neplatícím hráčům. Ze začátku se to dalo, ale časem bohužel překročili hranici a 90% dobrých hráčů přešli na LoL/HoN/DotA nebo skončili s MOBA hrami.

Bratr mi potom ukázal LoL. Hra jako taková nevypadala špatně, ale strašně mi chyběly věci typu - nemožnost slyšet nepřítele zabíjet creepy tam, kde nevidím (sice kvůli tomu musela být vypnutá hudba, ale byla to jedna z těch lepších taktik), macro tj. - už žádné zběsilé mlácení do klávesnice, abych rychle zrušil nepříteli štít mezitím, co na něj letí stun atd.

Asi po třech měsících jsem si na tohle vše zvykl a začal se LoL věnovat více. Jakmile byl můj účet level 30, okamžitě jsem šel hrát rankedy, protože mi chyběl ten competitive play. Během nějakých 50 her bylo mé elo kolem 1500.

Po nějakém tom potácení se na 1500-1600 ratingu mě už nebavilo hrát solo queue. Osobně si myslím, že jsem měl docela štěstí, protože první reálnější nabídku napsal na forum lol.cz sám derkeenho, že hledá někoho pátého na hraní rankedů (měl slušné podmínky a jeho pravopis svědčil i o tom, že má za sebou alespoň povinnou školní docházku). Dal jsem tomu šanci a tak jsme začali hrát spolu. Takhle vznikl náš tým Buzici v Muzici. I přes menší změnu sestavy (jungle a support) hrajeme pořád spolu a snažíme se co nejvíc to jde.

To je prozatím vše. V dalším díle svého blogu budu řešit problematiku elo hell.