Cosplay 3. část - Ahri

Minulý týden jsme začli podle abecedy - nejdříve jsme si ukázali kostým Aatroxe  a teď je tedy na řadě

. Kostým tohoto šampiona je velmi oblíbený a nejeden cosplayer už ho vyrobil, ale my se podíváme na ten, který má na svědomí cosplayerka  Romíí .

Ahoj, jmenuji se Romíí a je mi devatenáct. Cosplayem se zabývám už asi čtvrtým rokem a dozvěděla jsem se o tom pomocí internetu. Poprvé jsem na fest v kostýmu šla před čtyřmi lety a poznávala komunitu a celkově cosplay svět, ač můj první výtvor nebyl nic světoborného. Od začátku si vybírám postavy podle mého vztahu k nim ale zároveň i podle vzhledu. V poslední době sem se více začala věnovat herním kostýmům, jelikož já a spousta mých blízkých se hrám věnuje.

Ahri jsem si vybrala protože k ní jsem měla asi nejbližší vztah z celé League of Legends. Byla můj první šampion kterého jsem si koupila a za koho jsem se naučila pořádně hrát a také se mi líbil její vzhled. Pár lidí mi tehdy řeklo, že se jí podobám, což mě těšilo. Celkově mám ráda dívky s oušky a ocásky (kvůli spojení s anime charaktery), takže to byla na cosplay jasná volba. Letos na podzim jsem také udělala svoji originální verzi Ahri v Helloweenském stylu.

Materiálů byla spousta. Od saténu až po kulatou plastovou krytku na venkovní osvětlení, přes umělou kožešinu a dráty, led světýlka a barevné folie. Upřímně, celý tento cosplay mi nepřišel nijak složitý, vymyslet a vyrobit konstrukci na ocasy zabralo jen chvilku, ač se to může zdát jako nejkomplikovanější prvek, takže nejsložitější bylo asi překreslování ornamentů na rukávy podle 3D modelu do Illustratoru v počítači a poté vykreslení na rukávy a sukně.

Jelikož nejsem moc zdatná v šití na stroji, látky jsem pouze stříhala. Sešila mi to mamka, která je velmi šikovná jelikož vytváří loutky do divadla, takže má cvik. Taťka mi zabrousil desku na konstrukci na ocásky a sehnal mi speciální barvu na nabarvení plastového orbu.

Celková výroba trvala asi měsíc, povětšinou jsem ale pracovala hlavně o víkendu protože jsem měla školu dlouho do pozdního odpoledne.

Kostým je pohodlný, pokud ho na sobě nemám někde kde je příliš horko. Jinak

pohybově neomezoval, omezoval spíš lidi kolem, kteří, mnohdy dost naštvaně, komentovali to, že se napíchli na jeden z ocasů nebo že mají na oblečení chlupy z kožešiny. Určitě se v tomto kostýmu špatně pohybuje v davu lidí, jelikož si musím ocasy hlídat rukou aby mi je někdo neponičil a neutrhl. Bohužel, po každé akci je musím opravovat, protože lidé místo dovoleného "pohlazení kožešinky" zatahají za ocas naprosto neohleduplně, čímž mi ho povětšionu utrhnou.

Nejdražší byla kožešina. To byla tedy pálka (asi 1500? Už si radši nepamatuji). Stála mnohem více než veškerý satén. Celkově ale kostým vyšel na něco přes dva tisíce korun, takže si myslím, že to není tak hrozné. Výhodou mi bylo i to, že jsem nepotřebovala paruku, jelikož mám na Ahri vlastní vlasy, to je dalších 400 Kč ušetřených.

Nic extra zajímavého to nebylo. Snad jen že mi vyjela nahoru vzadu sukně a nějaký "šíleně nenápadný fotograf" to vyfotil. Prostě všichni viděli moje kalhotky a cítila jsem se v tu chvíli celkem trapně.

Z vlastní zkušenosti vám chci vzkázat, ať se nenecháte odradit komunitou. Většina lidí v ní jsou pakoni, kteří nikdy nic nedokázali ale pusu mají prořízlou až až a budou urputně kritizovat každý detail, přičemž by kostým zhotovit nedokázali ani z poloviny tak dobře jako vy. Dále trpělivost. Ta je velmi důležitá, pokud chcete dělat nějaký složitější kostým a zaujmout tím okolí. A za další: Nebojte se zeptat se ostatních a požádat o pomoc. Děláte to pro sebe a je to jen vaše vizitka, snažte se do toho dát vše a dělat to pro radost a od srdce.